Nad Propastí Dne

Elegie

by Umbrtka

on Nad Propastí Dne (2019)

Labyrint vlastního vědomí
Kde brodím se smrdutou žlučí

Ve stopách mi čvachtá prokletí
Nahota hlouposti mysl sráží

Nastoupil jsem na ten koráb
A rozloučil se s pevnou zemí

Však z přístavu nemožné je vyplutí
Příboj bije a řetězy poutají

Volám po kruté diktatuře rozumu
Chci pošlapat ty svinské dithyramby

Všechna ušlechtilost na podlaze chlévů
Lůza svými hnáty elitu drtí

K uším doléhá jen pískot krysí
Bezedná nízkost těch podlých duší

Tisíce lebek jen ke kálení patří
Miseo-Anthropos, okovy vědomí

Můj koráb nepružně na vlnách se chvěje
Lanoví praská, opory hnijí

Milosrdné opojení a chvilky nevědomí
Iluzi pevné země evokují

Cáry rozervané vůle pleskají
Pleonasmus žvástů řádky teď špiní

Parnasos v hustých oblacích mizí
Jed kondenzuje na zrnech existence

Song Comments
On Elegie by Umbrtka

Must have JavaScript enabled to comment.